(c) Jiří Riki Řeháček

Rubriky

A dneska?

Srpen 2018
P Ú S Č P S N
« Úno    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Archivy

Šumava je nebo není pro lidi?

valtr_klatovy-01KLATOVY – Ve čtvrtek 30. ledna navečer začala spanilá jízda po republice ing. arch. Pavla Valtra za záchranu Šumavy, zelené Šumavy - krajiny pro lidi. Tento mnoholetý bojovník za zachování krás tohoto přírodního koutku naší vlasti v posledních letech vydal dvě knížky Šumava a její perspektivy I. a II. Donutila ho současná situace. Země se otepluje a Šumava vysušuje. Každou chvíli “díky” bezzásahovosti přicházíme o mnoho přírodních krás. Až je to květena nebo živočichové. Tady si příroda už sama nepomůže, dochází k vysušování Šumavy, cizí dřevinu – smrky – ekoochránci chrání, včetně kůrovce. Ze Šumavy se stává holá krajina… Ještě je ale čas, a tak je potřeba, aby lidé tohle vše zastavili a zachránili svou Šumavu. Pokud nám to bude jedno, pak nejen tzv. ekoochránci zničí Šumavu, ale i přijdeme o spoustu zdrojů pitné vody, kterou nám právě Šumava vytvářela a vytváří.

valtr_klatovy-03

Pavel Valtr měl tentokrát přednášku v klatovské knihovně. Své povídání o Šumavě doplnil dokreslující projekcí. Navíc představil i svou druhou knížku Šumava a její perspektivy II. Vysvětlil důvod k sepsání dvou objemných knížek A4 a oslovení největších kapacit ze všech oborů ochrany přírody, ekologie, urbanistiky, vodohospodářství, zahradních architektů, ornitologů apod. Společenský sál knihovny byl plný, nakonec knihovnice přidala i další židle.

Posluchači byli vnímaví, včetně tří zastánců bezzásahovosti Šumavy. Po přednášce, v prostoru na diskuzi se rozproudila živá diskuze mezi zastáncem bezzásahovosti Šumavy, lesákem, a tvůrcem šumavské botanické zahrady v Prášilech Milošem Šedou, který zastává názor, aby Šumava žila společně s lidmi, aby se tady chránila příroda, původní květena a přitom se tady pásl dobytek, aby Šumava byla zelené. Nyní, ne až za sto let. Pavel Valtr zdůraznil vysušování Šumavy… Nakonec se bouřlivá diskuze musela ukončit, protože oba aktéři už zabíhali do takových odborných problematik, že jim většina posluchačů, milovníků Šumavy, vůbec nerozuměla.

Pokusme se shrnout současnou situaci

sumava_lide-006sumava_lide-002Dogmatická skupinka „teoretických biologů“ chce navázat na nepřirozenou půlstoletou historickou situaci v letech 1938 - 1989 a zamezit přístupnost Šumavy pro obyvatele i návštěvníky Šumavy - vytvářením „zprivatizované experimentální exteriérové laboratoře virtuální divočiny     pod ochranou „vybájeného štítu ochrany tetřeva“. Ironií však je, že tetřev se musel z bezsásahových území přestěhovat do zásahových ploch, kde má příhodnější podmínky pro přežití. Vyslaní inspektoři museli uznat, že k porušení stanovišť nedošlo. Nebylo však řečeno, že nařizovanou bezzásahovostí dochází k  likvidaci řady vymezených chráněných biotopů a druhů.

Znepřístupňování kulturní Šumavy, přeměnou na vynucené bezzásahové území, znamená totéž, co zřizování zdi, což je vždy nepřirozené. Alegorií je Berlínská zeď, která měla zabránit setkávání lidí ve směru Východ – Západ, a kde je jí konec? V současnosti dochází na Šumavě k absurdní situaci, kdy fundamentální skupinka, požadující z druhotných, kulturních porostů vytvořit „bezzásahovou divočinu“, a to i přes negativní, evropské a světové zkušenosti, znásilňuje rozumnou většinu.

Kde jsou dávná rašeliniště?

sumava_lide-001

urbioprojekt

Funkce Šumavy by měla být ochrana přírody jako celku, tzn. ochrana původních biotopů a původních druhů, ale obojí je dnes zcela degradováno. Chybí tradiční extenzivní zemědělské využívání pastvou, ale také environmentální výchova a vzdělávání ekologické principy a zákonitosti (přímo, ne zprostředkovaně), ohleduplnost, citlivost, mít rád přírodu,

přitom také místa pro rekreace, odpočinek, život místních obyvatel a plnohodnotnou kvalitu života.

K nejatraktivnějším biotopům Šumavy patří rašeliniště se svébytnou květenou. Ta jsou však odvislá od vodního režimu, omezení  nástupu suchomilnějších klečových dřevin. V Tříjezerní slati je naučná stezka, v Jezerní slati je vyhlídková věž, v Chalupské slati povalový chodník, nově bylo zpřístupněno Soumarské rašeliniště, do území většiny rašelinišť je však vstup zakázán.

valtr_klatovy-02

Chráněné ohrožené druhy rostlin jsou z největší části vázány na travnaté plochy bezlesí, ale to neznamená suchou poušť, ale šumavské pláně, množství rašelinišť a vodních ploch. Ty ale bez extenzivního obhospodařování, pastvy býložravců či kosení, sukcesně podléhají smrkové invazi.

Bezzásahovostí Šumavu nezachráníme

Hodnoty Šumavy se nám podaří zachránit pouze komplexním ekosystémovým asistenčním přístupem. Citlivý management si vyžaduje většina ohrožených taxonů, například alpský migrant dřípatka horská (Solanella montana). Bez tradičního extenzivního pastevního využívání nedovolí stařina vyrůst konkurenčně slabým ohroženým chráněným druhům.

Co bychom chtěli?

Šumavu jako park přátelský, přitažlivý a komunikativní, přitom otevřený pro milovníky přírody, umožňující poznání a pochopení ekologických principů a zákonitostí. Přitom park pro odpočinek, relaxaci a wellness pobyty, ale také park pro klidové outdoorové sportovce. Chtěli bychom park vyhovující potřebám trvalé udržitelnosti environmentální, ekonomické ale i sociální.

Také čti: http://www.jcted.cz/zelena-sumava-nebo-nejvetsi-poust-uprostred-evropy

Komentáře jsou uzavřeny.