(c) Jiří Riki Řeháček

Rubriky

A dneska?

Červen 2018
P Ú S Č P S N
« Úno    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archivy

Do skautského nebe odešel bráška Martin Metelec - Mety, člen oddílu Karibu

logo-junak-002

Vážení skautští přátelé a kamarádi,
dovolte, abych vám všem oznámil smutnou zprávu, že v pátek 21. února 2014 náhle odešel do skautského nebe v nedožitých čtyřiatřiceti náš dlouholetý kamarád a člen táborského 7. skautského oddílu Karibu - Martin Metelec, kterého jsme znali pod přezdívkou Mety.

Rád bych na něj vzpomenul krátkou vzpomínkou osobní, i tou, která se otiskla do oddílových kronik našeho oddílu. Mety byl jedním ze členů oddílu, kterého si pamatuji od jeho počátků, patřil do první generace roverů sedmičky z devadesátých let (společně s Kubulou, Matesem a Vacíkem). Ke skautingu ho přivedl jeho bratr Vlasta, který již předtím působil v oddíle.

Martin byl skromný a spolehlivý kluk, sportovec, se kterým byla zábava a dalo se s ním dobře popovídat.

Měl rád všechny možné fyzicky náročné aktivity a sportovní disciplíny, které byly jeho doménou (rád hrál fotbal, nohejbal, floorbal, jezdil na kole, posiloval apod.), o čemž svědčila i jeho vyrýsovaná postava. Dovoluji si tvrdit, že byl jedním, ne-li prvním, z „železných mužů“ oddílu, tedy fyzicky zdatným klukem, který v tomto ohledu inspiroval děti z oddílu. Již z rodiny byl velmi disciplinovaný.

Mety se aktivně účastnil skautského programu sedmičky, a to od roku 1992 až do jeho nástupu na vojnu v roce 2000. Nejprve jako člen družiny Svišťů (1993), následně jako rover (rover sedmičky, Aries, Linprrta), který se zapojoval i do vedení programů pro děti.

metty-02metty-03První osobní vzpomínku na Metyho mám z vícedenní výpravy do Novohradských hor na základnu v Líčově na podzim roku 1992. Mety, tehdy dvanáctiletý, dostal za úkol připravit a nasekat dřevo. Při sekání dřeva bohužel prosekl fungl nové kožené kanady. Pamatuji si jeho nešťastný výraz a výčitky, které ho zaměstnávaly do konce výpravy při pomyšlení na zvěst této noviny rodičům.

Z akcí, kterých se účastnil, jmenujme například výpravu do Cunkova na Zubovu koňskou farmu (4.-6. 11. 1994), obě „výpravy na Severní pól“ v roce 1995 a 1997, roverský Rouden (7.3. 1997) a mnoho dalších. Dle kronik v roce 1994 zvítězil v soutěži obratnosti na výpravě na Cunkov (1994).

Podle hlášení ze schůzek v roce 1993 a 1994 byl členem družiny Svišťů, což zmiňují i denní rozkazy z tábora na Lopečku v roce 1993 a 1994. Registrace sedmičky z roku 1992 se nedochovala, ale v roce 1993 je Mety již registrován až do roku 1997.

Jeho prvním táborem byl Lopeček v roce 1993, kde byl členem družiny Svišťů. V této souvislosti se kronika zmiňuje v souvislosti s Martinem o ráně sekerou do hlavy, následuje Lopeček 1994 (opět jako člen družiny Svišťů). Na táboře na Kocourkově mlýně v roce 1995 se o něm hovoří jako o starším skautovi a vítězi výtvarné soutěže. Pamatuji, že na táboře v Meziříčí 1996 byl již rover, skládal s ostatními poměrně obtížné roverské zkoušky, a na tomto táboře složil tři orlí pera; nezapomenu ani na jeho ryk při skoku do studené vody při indiánské sauně na tomto táboře. Na táboře na Orlíku v roce 1997 (Orlík I.) byl veden jako rover a několik dní psal táborovou kroniku (připomeňme, že Mety, Kubula a Vacík měli roverský stan – S10 vedle vůdcovského stanu), podílel se na táborové olympiádě, s ostatními rovery připravoval táborový program.

Mety sloužil na vojně v Písku. Pamatuji si jeden přepad na Orlíku, kdy nás Mety s Petym v noci pořádně „vybrali“ a nechali celý tábor podstoupit náročnou „vykupovací“ stezku s úkoly, kterou připravili s Petym. Dodnes mám „nedostatkový“ vojenský svetr, který mi z vojny Mety přivezl a splnil mi tak mé dlouholeté přání. Vzpomínám, že zejména orlickým táborům vypomáhal i motoricky a logisticky služebním Pick-upem.

Mety dobře a rád zpíval – v období dešťů na táboře v Meziříčí (1996) jsme zpívali tolik, že se zrodil pojem „Zpívajícího stanu“, což byla jídelna, kde se osazenstvo za deště scházelo. Mety byl určitě jedním z nejaktivnějších a dobrých zpěváků a tahounů těchto zpívacích akcí (měl rád Mlýny a Žízeň od Spirituál Kvintetu).

Oddílová kronika nese několik jeho vlastnoručních zápisů. Připomeňme, že za sedmičku se podílel na vytváření táborského židovského památníku v parku pod Kotnovem “Napiš jedno jméno“ (podílel se na dopravě kamenů).

S Metym nás (stejně jako se spoustou „sedmáků“ podotkněme) pojilo i velmi úzké osobní a dlouholeté přátelství, které přetrvalo do dnešních dnů. Z první generace roverů nejdéle a nejintenzivněji udržoval kontakt se sedmičkou i s „naší“ o několik let starší generací mj. s Petym, Jirkou Javorským, Vlastou Metelcem, Ronnym.

Hrávali jsme společně nohejbal, jezdili jsme na společné a vyhlášené Silvestrovské akce, mj. k Metymu a Vlastovi na chalupu do Chrbonína, které byly jedny z nejpovedenějších, a kde nám bylo vždy dobře. S Petym, Vlastou a Jirkou za mnou přijel na návštěvu do Francie do Toulouse v roce 2003, kde jsme strávili týden dobrého i zlého (vedra, oprava auta, vandry, širák naproti magickému Cordes-sur-Ciel, posezení na břehu Garonny nebo fotku v Albi s Petym, noční disciplíny na pláži v Gruissanu i jeho spálená ramena a nohy poslední den pobytu v klášteře Fondfroide, kdy nebyl schopen vyjít na slunce). Znali jsme i jeho kamarády (David a Vašek Dlouhý), kteří se občas účastnili společných akcí.

Setkávali jsme se i v posledních letech na různých akcích, a v poměrně nedávné době to byl on, na koho jsem se obrátil s radou při nákupu automobilu, kterým rozuměl a v jejichž oboru pracoval (a vzpomínám si osobně, že již na střední škole bylo jeho snem pracovat v autosalonu).

Mety je naším dlouholetým dobrým kamarádem a výraznou osobností sedmičky, do jejíž historie se nesmazatelně zapsal.

S pokorou a úctou na Tebe budeme vždy vzpomínat, kamaráde.

Za sedmý oddíl Karibu Tábor Martin Šíp - Ronny a Zdeněk Prošek – Lišák

Komentáře jsou uzavřeny.